Tajemná komnata
Nyní mlčky dorazili do umývárky ufňukané Uršuly. Naštěstí tam Uršula nebyla. Kráska zasyčela. „Otevři.“ A skočila do roury, vedoucí do komnaty. Skončila v místnosti, plné kostřiček malých hlodavců. Za ní přistál i Harry. Potter se rozešel k jediné chodbě z místnosti, touto cestou šel i před dvěma lety, chtěl svou nově nabytou sestřičku bezpečně dovést do komnaty. Blacková jej však zastavila a odešla doprostřed místnosti. Harry se na ni nechápavě podíval. Kráska si dala ukazováček na rty, aby byl potichu a kýváním druhého ukazováčku ho lákala k sobě. Přešel k ní. Objala ho a v hadím jazyce pronesla „Já dědička Zmiozela povoluji vstup.“ Obklopil je vzdušný vír. Z pod jejich nohou zmizely kostřičky zvířátek a místo nich tam byl na podlaze vyobrazen had. Bazilišek ležící v kruhu. Kamenný had oba sourozence obklopoval a možná je i svým způsobem chránil. Rozprostřela se neproniknutelná temnota, jen had stříbro-zeleně pulzoval. Pak už nebylo nic. A najednou věci okolo dostávaly tvar i barvu.
Ocitli se v knihovně laděné do Salazarových barev. Kráska se rozhlédla, a pak přešla ke krbu, který hořel. Před ohništěm se vyhříval bazilišek, měl něco kolem sedmi mentrů. V Harrym hrklo. ´Brzy by mohl zabíjet.´ „Buď zdráv.“ Zasyčela jeho sestra. Had zvedl hlavu a pozoroval nově příchozí. Dívka se o hada již více nestarala, přistoupila ke stěně vedle krbu a sáhla na ni. Pod jejím dotykem, se zachvěla, ustoupila a odkryla tak skrýš pro zeleno-stříbrnou knihu. Kráska si ji opatrně vzala. „Salazarova kniha.“ Mluvila potichu a anglicky. Had se k dívce o něco přiblížil. „Paní, mohu jít s Vámi?“ Nikdo se usmála a přikývla. Pak mávla rukou a had i kniha z zmizeli. „Nebezpečí je zažehnáno.“
Pak zase stáli před vchodem do komnaty v umývárně. Kráska se otočila k umyvadlům a odříkávala latinská slova, občas vložila i větu v hadím jazyce, a když skončila, nakreslila do vzduchu nějaký obrazec a se slovy „Hoch fiat in secula seculorum.“ se obrátila čelem k bráškovi. Harry zazíval, takže si téměř roztrhl ústa. Blacková nechtěla slyšet žádné protesty od svého unaveného bratříčka. Objala ho a zašeptala. „Dobrou noc.“ Pak jej kouzlem přenesla do jeho postele.
XXX
Z umývárky hráska zmizela do země mrtvých. „Tati.“ Zavolala, musela s Jamesem mluvit. „Copak, Lily.“ „Co je, dceruěško.“ přišla i Lilyana. „Poznala jsem Harryho, je skvělej.“ Lily se usmála „Jsi šťastná, viď.“ Chtěla svou dceru ještě obejmout, ale věděla, že by jí jen prošla, a tak od svého záměru upustila. „A co Tichošlápek, už si mu to taky řekla?“ Táta byl nedočakvý, jako malé dítě. „Ne, bojím se, jak bude reagova, přeci jenom je to Black. On nenávidí všechny Blacky i bratříčka nenáviděl a ten mě má rád.“ Prozradila kráska své obavy. Z mlžného oparu mrtvých duší vystupoval Regulus. „Protože Sirius neví, že jsem prozřel, a že jsem chtěl zabít Pána zla. Kassandro, řekni mu pravdu, jestli nebude vědět nic o tvém plánu na zničení toho... toho.“ „Hadího ksichta.“ Regulus sestřičce poděkoval úsměvem za nápovědu a pokračoval. „Bude tě nenávidět.“ Kráska si povzdychla a se svěšenou hlavou řekla. „Mám vás ráda.“ Pak zmizela zpět do svéta živých.
XXX